Je za námi Mamut bike ( Přerov )

17.05.2016 11:55

Skoro jako přes kopírák, takto by se dal definovat letošní Mamut Bike v Přerově. Den, dva před závodní sobotou přeprchá a nad ránem, stejně jako loni prší.

 Letos jsme na startu tři, Martin, Franta a Martin. Michal se oddával bahenním lázním. Beátka zůstala doma, doléčovala virózu.

 Ráno sraz před Přerovem, společný dojezd na výstaviště, prezentace, snídaně a hurá do dresů. Přestalo pršet, přes mraky se dere slunce, začíná být docela teplo. Jedem se rozjet, pár minut před devátou se řadíme do startovního koridoru, pěkně nakonec.

9:00:00 Start.

Průjezd sídlištěm u výstaviště, znovu projet prostorem startu a hurá na trať. Jedu svižnější tempo a kolegy ztrácím za zády. Předjíždím jednoho bikera za druhým. Trať je zvlhlá, ale dá se dost dobře šlapat. Ti rychlejší co jedou se mnou nakonec odpadají a na rozdělení tratí jede většina rovně, jen jeden biker ze skupinky přede mnou sjíždí z polňačky na pěšinu vlevo na delší trať. Cesta ubíhá, jedu brodem a pak pole, louky, lesy, kde ty cíle, kde jsi? Ani nevím jak a už točím zatopený lom u obce Výkleky, občestvovačku s díky projíždím a makám dál. Asi pět kilometrů před Přerovem sjíždím bikera Studýnka David (neslyšící), se kterým jedu až do cíle, navzájem spolupracujeme, dost dobře se nám jede a pěkně rychle. Na cílové rovince ho trhám a projíždím cílem těsně před ním. Finiš jako na svěťáku!

Časy a umístění najdete ve výsledcích.

Asi po pětačtyřiceti minutách dojíždí kolegové Martin a Franta. Jdeme umýt kola, probíráme postřehy ze závodu, poté oblékáme suché oblečení, balíme kola a vercajk, je na čase navštívit školní jídelnu nedaleko od výstaviště, zhltnout řízek a jedeme domů. Nakonec to bylo krásné dopoledne.